Rubriky
Příroda

Stromy jsou základní kámen života na zemi

Víte, jaký vliv mají stromy na náš život a co všechno dělají? Někdo si vybaví produkci kyslíku a někdo si vybaví těžbu dřeva ať už na stavební materiál či na topení. Stromy mají na náš život a na naše okolí velký vliv i v mnoha dalších směrech. Tímto článkem chci nejen vyzdvihnout důležitost stromů pro náš život, ale také docílit, abyste si stromů více vážili.

V rámci článku o přírodní sukcesi jsme si ukázali, že stromy, respektive dospělý les z dlouhověkých a pomalu rostoucích dřevin (klimax), jsou “nejvyšší fází přírodní sukcese”. Zkuste se občas podívat, jak někde zarůstá pole či nějaké zpustošené místo “samo od sebe” a uvědomit si, že je to vlastně přírodní sukcese.

strom s kořeny co dělá

Produkce kyslíku, vázání prachu a spotřeba oxidu uhličitého (CO²)

Všichni asi víme, že stromy produkují kyslík, Arnika uvádí, že vzrostlý strom může zásobovat až 10 lidí kyslíkem. Podle článku epochaplus jeden hektar průměrného listnatého opadavého lesa v podmínkách mírného pásma vyprodukuje za rok asi 10 tun kyslíku. Tohle množství za stejnou dobu „nasytí plíce“ zhruba 38 lidí.

Kromě produkce kyslíku na sebe strom dokáže navázat prach a spotřebovává oxid uhličitý z ovzduší. Jeden hektar lesa za rok naváže a vymaže z ovzduší až 15 tun oxidu uhličitého. Pro srovnání – podle tohoto článku člověk o váze 70 Kg vyprodukuje 240 kg oxidu uhličitého za rok a člověk moderní (včetně aut, domů atd.) vyprodukuje až 2,3 tuny oxidu uhličitého za rok. Sami vidíte, jaký je rozdíl mezi tím, kolik oxidu uhličitého vyprodukuje samo lidské tělo a kolik vyprodukuje člověk v nepřímém důsledku své životní úrovně. Nemělo by zde platit tedy to, že bychom s rostoucím technologickým a ekonomickým pokrokem měli sázet i více stromů? Bohužel, je dnes situace úplně opačná, s rostoucím pokrokem kácíme více a více lesů, tedy hlavně stromů, pro jiné potřeby člověka samotného.

Dále stromy na sebe váží prach a tím také čistí ovzduší. Takže kromě oxidu uhličitého za nás stromy samy osobě pohlcují prach a to bez přičinění člověka. Stromu přitom k žití stačí pouze kousek místa a spodní voda. Navíc některé dřeviny do svého okolí uvolňují takzvané fytoncidy (rostlinné antibiotikum), které hubí nebezpečné choroboplodné zárodky.

Teplo, stín a větrolam

Stromy poskytují stín, lámou vítr a ochlazují své okolí

Stalo se Vám někdy během procházky, při přechodu z otevřené krajiny do lesa, že najednou je v zimě v lese o poznání tepleji a v létě naopak není takové horko? Za to můžou zase ty stromy!

Stromy totiž odpařováním vody (spodní voda – kořeny – listy – pára) ochlazují své okolí. Dobře vzrostlý strom za jeden den odpaří až 400 litrů vody, čímž neustále své okolí ochlazuje a kromě toho pomáhá přirozenému koloběhu vody v přírodě. Mimo odpařování vody, statný listnatý strom na kraji lesa, zahrady či parku, slouží také jako větrolam a díky tomu je v lese příjemněji. Jak víme, velké stromy také poskytují stín, ve kterém se v horkém počasí rádi schováme.
V poslední řadě se dřevo stromů již tisíce let používá jako stavební materiál a topivo. V nové době umíme vytěžit i uhlí, což byly před miliony let také stromy.

Stromy pomáhají při tvorbě kvalitní půdy

Stromy pomáhají při tvorbě vrchní půdy, často označované jako ornice. A to zejména listím které se hromadí pod stromem za jeho života. Území České Republiky prý dříve bylo až z 99% tvořeno lesy. Všechny tyto lesy po tisíce let pomáhaly tvořit ornici, tedy vrchní část půdy. Dnes je zhruba 34% území České Republiky pokryto lesy a 54% tvoří zemědělská půda. Tedy tam, kde jsou dnes pole, byl dříve les, který pomáhal tvořit úrodnou půdu.

Tam, kde dříve byly stromy, dnes jsou pole, ale co pomůže tvořit ornou půdu, která se miliony let vytvářela? Spotřebujeme ji během několika století díky modernímu zemědělství. Bohužel kromě toho, že moderní zemědělství kvalitní půdu spotřebovává, tak navíc zemědělci svá pole čím dál tím více hnojí umělými hnojivy.

Zadržování vody v krajině

Stromy mají velký vliv jednak na koloběh vody, ale i na zadržování vody v krajině. Koloběhu vody pomáhají tím, že kořeny čerpají spodní vodu a tu poté odpařují. Stromy vlastně fungují jako přírodní pumpy. Kořeny kromě vody totiž ze země získávají pro strom i živiny. Stromy vodu odpaří, živiny spotřebují k růstu listí, větví a dalších částí, které po opadání zase pomáhají vytvořit ornici. Díky poskytování stínu, díky kořenům a snížení větrnosti stromy pomáhají zachycovat a udržovat povrchovou vodu v blízkém okolí a zabraňují vodní erozi.

Snížení hluku

Další pozitivní vliv, který nám stromy a keře poskytují, je snížení hluku. Dle článku na biom.cz pás zeleně široký 3 m snižuje v zástavbě a ulicích hladinu hluku o 25%. Efektivita snižování hluku závisí na šířce a hustotě porostu – tráva, keře, stromy – vše pomáhá.

Co by se stalo, kdyby stromy nebyly

  • Výrazně by se snížila produkce kyslíku, jelikož hlavní zdroj kyslíku na zemi je fotosyntéza
  • Zvýšil by se obsah oxidu uhličitého, který by stromy přestaly spotřebovávat
  • Zvýšilo by se množství prachu ve vzduch, stromy by ho už na sebe nevázaly
  • Více by foukal vítr
  • Zhoršil by se koloběh vody v přírodě, zhruba 10% vlhkosti vzduchu je tvořeno odpařováním z rostlin
  • Výrazně by se zrychlila eroze půdy
  • Zvýšila by se teplota v okolí, které stromy dříve ochlazovaly

Přeji vám, abyste si stromů více vážili a také více chodili do přírody.

Leave a Reply