Následující komentář je od našeho čtenáře, který u článku „Jak funguje vyvýšený záhon“ přidává své zkušenosti s vyvýšenými záhony a teď nám poslal velmi pěkné fotky. Zkušenosti a fotky od pana Michala jsou natolik zajímavé, že to publikuji jako zajímavý článek.
Princip vyvýšených záhonů se mi líbí. Myslím ale, že palisáda z prken zetlí již po několika málo letech. Nezvolil bych ani použití nopové folie, i když chápu její výhody, jako je odolnost, pravidelné roznesení zátěže a zadržování vlhkosti. Tento materiál do zahrady nepatří. I když nejde o okrasnou, ale o užitkovou zahradu, nevypadá podle mne moc esteticky. To je ovšem na vkusu každého. Používám vyvýšené záhony bez palisád s přirozeným sklonem okrajů záhonku, případně zvýším celkový výškový rozdíl zapuštěnou cestou mezi záhonky s palisádami z proutí, zevnitř s netkanou zahradní textilií proti propadu zeminy. I zde je životnost proutěných palisád kratší, ale jednoduchá výměna a hezčí vzhled jsou přednostmi tohoto řešení. Líbí se mi několik uvedených odlišných vrstev pod záhonem. Využití nejspodnější vrstvy na odpadové dřevo a pařezy je skvělý nápad. Jen mě napadlo, zda v prostředí této vrstvy plné uhlíku nedochází, vlivem spotřeby rozkladných mikroorganismů k dusíkovému deficitu.
Nevím, zda jsou dost zřejmá zvýšení venkovních záhonů. Fotografie z mobilu jsem nepořizoval k tomu účelu. Letos plánuji udělat obrázky kvalitním fotoaparátem. Venku nepoužívám žádné pažení a převýšení proti terénu je počátkem sezóny asi 25-30 cm. Později dojde k mírnému sednutí nakypřené zeminy. Zeminu hnojím pouze vlastním kompostem mimo sezónu, u déle plodících druhů ještě přisypu k rostlinám během dozrávání. Ve skleníku jsem použil zatlučené kolíky z větví vyplétané proutím. Propadu zeminy bokem brání pás obyčejné zahradní textilie proti plevelu. Pažení z proutí požívám třetím rokem a celkem bez údržby.
