Komentář: Sucho a zemědělci

Následující komentář je od našeho čtenáře, který v diskuzi na Facebooku reaguje na článek Sucho a nedostatek potravin. Článek pojednává o zemědělských praktikách, skladbě potravin, suchu ve vztahu k zemědělcům, pěstování kukuřice a dalších bodech.

---

Současná situace se suchem vytváří mylný názor, že za to mohou zemědělci. Hlavně lidé z města tento názor všeobecně šíří. Na obhajobu zemědělců bych chtěl podotknout, že dnešní situace nevznikla letos, ani vloni, ale že je to dlouhodobý problém. Rád bych některé názory vyvrátil.

Utužování půdy zemědělskými stroji

Dnešní zemědělská technika je sice i několikanásobně větší a těžší, ale má i několikanásobně větší záběr. Tudíž přejede po poli méně než stará technika. Široká kola a polopásy rozloží váhu stroje víc než kultivační kola starých Zetorů. Kůň ušlapal pole víc než moderní traktor.

Nevhodná skladba plodin

V konkurenčním prostředí států EU je stále těžší najít plodiny, které by zemědělce uživily. Byl jsem několikrát na farmě v Německu a situace tam je obdobná s tím rozdílem, že mají garantované výkupní ceny zemských komodit (u nás nic takového není). Skryté dotace a práce bez zásahu kontrolních orgánů je, proti našim, zvýhodňují. Výměra zemědělské půdy klesá a počet pracovníků v zemědělství klesl na desetinu. Aby zemědělci uživili dobytek, při takovém stavu musí pěstovat plodiny o velké hmotě a vysoké nutriční hodnotě, to znamená kukuřici. Nebudu tu rozepisovat, proč nepěstují vojtěšku a jetel, protože těch proč je hodně.

Když srovnám zemědělství socialistické a dnešní, je určitě to dnešní, co se chemie týká, šetrnější. Není to jen ekologie, co dnešní zemědělce nutí nepoužívat chemii, ale i cena. Za mého mládí se naházelo pod brambory 20q dusíkatých hnojiv po hektaru. Kdyby to udělal současný zemědělec, tak by metrák brambor stál jednou tolik.

Jak ze současné situace ven?

Je jisté, že 40 let úspěchů socialistického hospodářství půdu vyčerpal a současné hospodářství to nedokáže nahradit. Deficit organických látek (humusu) v půdě je evidentní.

Myslím, že právě výstavba bioplynových stanic by to mohla vyřešit. V bioplynce z biomasy ubude jen nepatrné množství a navíc bakterie, které bioplyn vyrábí z hmoty, uvolní látky, které mohou rostliny lépe využít. Navíc do stanice můžete dávat domovní bioodpad, odpad obecní (trávu, větve) které by se jinak do půdy nedostaly. Bonus je energie, zápor zápach, ale ten se dá vyřešit umístěním. Ve vývoji jsou i stanice na živočišný odpad, který produkují naše jatka obrovské množství, a který se neekologicky spaluje. Pokud bychom tuto hmotu dostali do půdy, byla by to výhra. Další chybou, která se děje, je pastva hovězího na maso. Hovězí zuby trávu neukousnou, ale utrhnou a tím se ničí travní porost, kdežto ovce ji i ukousnou. Lepší by tedy bylo, kdyby se masný dobytek krmil ve stájích a pásli se masná a mléčná plemena ovcí.

Nedostatek vody není zaviněn jen špatným zemědělstvím

Neměli bychom čerpat spodní vodu, ale upravovat vrchní. Ta spodní se ukládá tisíce let a my jsme ji za 50 let vyčerpali tolik, že další tisíce let bude trvat než se  nahradí. Úbytek spodní vody je vidět na tom, že před 50ti lety, když týden pršelo, v lese bylo měsíc vlhko. Teď může pršet měsíc, a když přestane, tak druhý den je v lese sucho. Úprava vrchní vody není tak drahá a také není tak tvrdá. Tudíž bychom ušetřili prací prášky. K tomu by ale byli potřeba vodní nádrže s režimem ochrany.

Některé ekologické projekty jsou spíš na škodu. Tím myslím biopaliva a solární energetika. Dotace na tyto projekty jsou nejhůře využité peníze. Také dotace typu kotlíková a dešťovka jsou vyhozené peníze. Kotlíková prokáže svou nesmyslnost v zimě, kdy spousta lidí, hnaných vidinou vysoké dotace, koupí automatické kotle a v zimě v nich nebudou mít čím topit, protože palivo pro tyto kotle je tak drahé, že to, co dostali od státu, dají za dva roky za palivo.

Dešťovka je dotace leda pro výrobce plastů. Nikdo Vám nedovolí propojit vodovodní řád s dešťovkou z důvodů kontaminace pitné vody. Oddělené Vás přijde dráž než dotace. Smysl by měla dotace pro výrobce střešních krytin, aby  barva byla reflexní.

Ve městech jsou lidé izolováni od přírody

V městech žijí lidé kteří byli dlouho izolováni od přírody a ztratili tak schopnost reálně posuzovat život na vesnici. Žijí tam ale také lidé, kteří mají vztah k přírodě a tuto schopnost neztratili. Zrovna tak na vesnici žijí lidé, kterým prostředí, ve kterém žijí, není lhostejné a lidé, kteří bezohledně ničí životní prostředí. Urážky, agrese a nenávist mezi oběma skupinami nepřispívají k řešení. Musíme se učit od druhých, i nevzdělaný může mít dobrý názor. Sám z osobní zkušenosti vím, že třeba při nakládání s odpadem se dělají chyby, které způsobují škody, které se těžko odstraňují.

Někteří drobní zemědělci se stávají hrozbou pro životní prostředí

Někteří drobní zemědělci se stávají hrozbou pro životní prostředí. Uježděný a udupaný pozemek pokrytý zbytky obalů od senáže, dvory kontaminované naftou a olejem. To je dost často vidět u soukromníků, kteří se vymlouvají na to, že nemají čas a nebo prostředky. Většina větších podniků je na tom podstatně lépe. Je to zřejmě i tím že prodávají své produkty ve větším a tím jsou vystaveny častějším kontrolám.

To se také týká lesního hospodářství, někdy žasnu jak lidé plýtvají a přitom brečí, že nemají peníze. Většina vlastníků při těžbě vytáhne kmen a větve nahází na hromadu a nechá schnít a nebo to vůbec nechají tak, jak to je.

Ekologická těžba dřeva

Vytápím svůj dům jen dřevem v krbové vložce, a abych použil kmenové dřevo na otop mě ani nenapadne. V části lesa za socialismu hospodařilo JZD. Vykáceli cenné kmeny v pasekách, ale po osázení si jich už nevšimli. Přitom je třeba poseku alespoň 8 let čistit od náletu.

Teď máme 3 hektarové parcely plné náletových dřevin. Zjistil jsem, že je to výhoda, které se dá využít. Po 30 letech tam rostou v metrových vzdálenostech břízy a javory. Protože soupeří o slunce, jsou místy 15 metrů vysoké a větví mají jen pár ve vrchní části. To mi poskytuje tak velké množství paliva, že ho mohu ještě prodávat, aniž bych těžil v lese smrkovém a bukojedlovém. Než vytěžim 1,2 ha, tak už javory obrůstají z pařezů a dosahují výšky 2 metrů. Víc než propagované japonské topoly. Udělal jsem z nevýhody výhodu a ještě šetřim les. Hustý porost také zadržuje hodně vody. Listovka pod javory je vlhká i při větším suchu. Byl jsem překvapen, co takový kousek lesa dokáže vyprodukovat dřeva a zároveň zadržovat vodu.

Ve smrkovém lese je sucho a za větších veder jsou smrky oslabené a snadno podlehnou kůrovci. Také když do takové monokultury zafouká, tak padá strom za stromem. V dnešní době je však upřednostňován rychlý zisk, za co nejmenší náklad. Vidím, že státní lesy těží již 50-leté smrky. Je to nehorázné plýtvání, protože z malého průměru je velký odpad. Takový mladý les bez opory je také často zničen větrem.

Pěstování kukuřice

Nejsem proti pěstování kukuřice, protože pro těch pár lidí, co zůstali v zemědělství, je obtížné zajistit množství kvalitního krmiva. Kukuřice, co do množství hmoty a nutriční hodnoty, to splňuje. Jen by bylo potřeba, aby ji pěstovali v pásech a ne v ucelených lánech. Pokud by se střídaly pásy s nějakou plodinou, která zadržuje vodu (jetel, vojtěška), nedocházelo by k splachování ornice, neposkytovala by úkryt černé zvěři a tím by se snížily ztráty. Nebo použít plodiny na zelené hnojení a tím zvýšit obsah humusu v půdě.

Sucho na Jížní Moravě

Za suchem na jižní Moravě je dlouhodobé pěstování zeleniny a ovoce. Zvlášť plodová zelenina vyčerpává půdu a spotřebuje velké množství vody. Po sklizni se však půdě vrátí velmi málo. Trend zdravé výživy, veganství a honba za ziskem je jednou z příčin sucha. Ukončení čerpání spodní vody a znovuzavedení chovu dobytka může zmírnit dopad sucha. Také bioplynové stanice by mohly být zdrojem organické hmoty pro půdu.