Rubriky
Zahrada

Jak funguje vyvýšený záhon

Proč je zelenina ve vyvýšeném záhonu větší a má více plodů než v normálním záhonu? Jak to, že vyvýšený záhon má více živin a je zde větší vlhkost? Pěstování zeleniny ve vyvýšeném záhonu je totiž metoda stará stovky let a již naši předkové tuto metodu lepšího zúrodnění půdy dlouhá léta využívali. V tomto článku si vysvětlíme, proč tomu tak je.

Co je to vyvýšený záhon

Vyvýšený záhon je, na rozdíl od klasického záhonu, složen z několika vrstev. Je třeba vykopat základy záhonu a postavit nad zemí bednění pro záhon. Díky důmyslnému složení vrstev má vyvýšený záhon daleko více živin a drží v půdě lépe vlhkost.

Nákres vrstev vyvýšeného záhonu

Vrstvení vyvýšeného záhonu

  1. První (spodní) vrstva – použijeme větší kusy dřeva, pařezy, fošny, palety a podobně
  2. Druhá vrstva – rozložíme drny trávou dolů, hrubou zeminu např, z výkopu, která je méně kvalitní
  3. Třetí vrstva – do spodní vrstvy dáme největší větve, na ně pak vrstvíme menší
  4. Čtvrtá vrstva – zemina
  5. Pátá vrstva – listí
  6. Šestá (horní) vrstva – kvalitní zemina, kterou klidně promícháme s kompostem. Zde sázíme zeleninu.

Vyvýšený záhon může mít šířku až 120 cm, tj. tak, abyste z jedné strany dosáhli do půlky záhonu. Říká se, že ideální šířka by měla být na dva řádky větší zeleniny (brambory nebo rajčata) a zároveň na 5 řádků menší zeleniny jako mrkev, ředkvičky a podobně. Délka vyvýšeného zákonu záleží jen na vás.

Základem vyvýšeného záhonu je vykopání 30 – 70 cm základu pod celým záhonem. Do vykopaného základu dáme ze strany i zespodu pletivo s malými oky proti hrabošům, aby se neprohrabali do záhonu. Nadzemní část uděláme vysokou podle sebe a úměrně tomu zvolíme sílu jednotlivých vrstev. Pro nadzemní část záhonu je třeba udělat bednění, kde doporučuji dát nopovou fólii, aby udržela vodu uvnitř. Nopovou fólii použijeme podobně jako při izolaci rodinného domu. Detailní návod na stavbu vyvýšeného záhonu bude ve druhém článku.

Vyvýšený záhon poskytuje více živin

Porovnejte rajčata která rostou na vyvýšeném záhonu a která jsou vpravo hned vedle záhonu

Vyvýšený záhon poskytuje pro zeleninu více živin ze dvou důvodů, ten první je zvýšený příjem mimokořenové výživy a ten druhý důvod je zvýšený příjem živin pro kořeny rostlin díky tlení dřeva, větví a listí.

Mimokořenová výživa – také známá jako listová výživa, zajišťuje příjem živin ze vzduchu a to pomocí listů a stonků rostliny. Pěstovaná zelenina je položená výše, a proto má okolo sebe více prostoru, tedy lepší přístup vzduchu, ze kterého získává kyslík (O) a částečně uhlík (C).

Kořenová výživa a tvorba humusu – vrstvy dřeva, větví a listí ve vyvýšeném záhonu se, díky přírodním procesům, mění na humus (kompost), který dodává vyvýšenému záhonu živiny po velmi dlouhou dobu. Právě tyto tři vrstvy, vzhledem ke svému složení a umístění v záhonu, dodávají živiny vyvýšenému záhonu klidně až 10 let.

Větší schopnost zadržování vody v půdě

Jedním z důležitých prvků vyvýšeného záhonu je vrstva dřeva a vrstva větví. Do první, tedy spodní vrstvy, (viz obrázek) ukládáme větší kusy dřeva, do třetí vrstvy dáváme již větve. A právě dřevo a izolace vrchní nadzemní části vyvýšeného záhonu zadrží více vláhy. Struktura dřeva se totiž při rozkladném procesu pod zemí chová jako houba. Při deštivém počasí nebo zalévání absorbuje větší množství vody, kterou nasákne a zadrží a zelenina je zásobována vodou delší dobu.

Zadržení dostatečné vlhkosti pomáhá, pokud materiál, z kterého postavíme nadzemní část záhonu takzvané “bednění”, izolujeme již výše zmíněnou nopovou fólií. Obzvláště pokud postavíme bednění ze dřeva, to by mohlo vodu absorbovat na úkor zeleniny. Nopová fólie, mimo jiné, prodlouží životnost dřevěného bednění.

V další části se podíváme na stavbu vyvýšeného záhonu včetně fotografií.

6 reakcí na „Jak funguje vyvýšený záhon“

Princip vyvýšených záhonů se mi líbí. Myslím ale, že palisáda z prken odehnije již po několika málo letech. Nezvolil bych ani použití nopové folie, i když chápu jeho výhody, jako je odolnost, pravidelné roznesení zátěže a zadržování vlhkosti. Ten materiál do zahrady nepatří. I když nejde o okrasnou, ale o užitkovou zahradu, nevypadá podle mne moc esteticky. To je ovšem na vkusu každého. Používám vyvýšené záhony bez palisád s přirozeným sklonem okrajů záhonku, případaně zvýším celkový výškový rozdil zapuštěnou cestou mezi záhonky s palisádami z proutí, zevnitř s netkanou zahradní textilií proti propadu zeminy. I zde je životnost proutěných palisád kratší, ale jednoduchá výměna a hezčí vzhled jsou přednostmi tohoto řešení. Líbí se mi několik uvedených odlišných vrstev pod záhonem. Využití nejspodnější vrstvy na odpadové dřevo a pařezy je skvělý nápad. Jen mě napadlo, zda v prostředí této vrstvy plné uhlíku nenastává, vlivem spotřeby rozkladných mikroorganismů k dusíkovému deficitu.

Michale souhlasím s tím že nopová fólie není zrovna mod ekologický materiál, ohledně té palisády ze dřeva nyní přemýšlíme, že bychom pro další vyvýšený záhon udělali palisádu ze silničních patníků nebo trámků ze dřeva.

Vyvýšený záhon jsem dělal, ale zas takové terno to není. Hodí se zejména do chladnějších oblastí s pravidelným výskytem deště. Záhon má totiž docela velkou nevýhodu, kterou nikdo nikam nenapíše. Vlhkost se v něm drží méně, protože odvětrává přes bednění ze stran. Ve vyšších polohách to může být naopak výhoda, protože záhon se dříve prohřeje a má-li dost vody, věřím, že bude prosperovat. Bydlíte-li v sušších oblastech např. jižní Moravy, počítejte s tím, že budete muset opravdu hodně zalévat. Dále počítejte s tím, že každý rok budete muset přidat do záhonu nějakou hmotu, protože záhon „sedá“. To je způsobeno rozkladem spodní vrstvy, která se zmenšuje tlením.

Máte odkaz podle jakého návodu jste stavěli? Jaké máte vrstvy v záhonu? Když jsme stavěli první vyvýšený záhon, taky jsme měli strach jek to bude s vodou. Nakonec se ukázalo/potvrdilo že nejspodnější vrstva rozkládajícího dřeva funguje jako houba a zadržuje vodu. Dále je důležitá izolace dřevěného bednění „nopová fólie“ nebo něco podobného. Voda respektive vlhkost se v záhonu drží déle než v okolních záhonech. Zkusím to vyfotit jestli to půjde.

Prosim napadlo nekoho, ze zinkove pletivo neni nejekologictejsi do zahonku? Nejsou nejake alternativy?

Dobrý den Honzo,

máte pravdu pletivo ani nopková folie není vůbec ekologická záležitost.
Tohle byl první pokus o vyvýšený záhon.

Máte nápad čím to nahradit? nebo to zkusit bez folie i pletiva?

Hezký den,
Radek Kučera

Leave a Reply